Pokud pracujete v baru, v hospodě nebo i v restauraci, tak jste si to určitě zažila. Hvízdání, sahání na zadek a nemístné poznámky, zdá se, patří k této profesi úplně stejně jako příbory a skleničky. Někteří zaměstnavatelé to ještě podporují, když žádají své pracovnice, aby nosily obepnuté košile a krátké sukně. Některé z nich dokonce zažily, že je jejich šéf poslal domů, protože na sobě měly prý málo make-upu. Je ale nejvyšší čas, aby podobné chování skončilo. Bude to ku prospěchu všem, nejvíce ze všech pak samotným zákazníkům. 
 
Proč? Především proto, že se v tom jednoduše nedá pracovat. Pokud servírka nese několik horkých talířů, plnou ruku piv nebo několik hrnků s kávou, tak na to musí myslet, a ne přemýšlet, odkud přiletěl ten nemístný vtip nebo čí byla ta ruka. Číšnice jsou v podnicích od toho, aby nosily jídlo, ne aby bylo na co koukat. Pokud si tohle uvědomíme, bude to ku prospěchu nám všem. Proč? Protože slečny, co na ty číšnice studují, si uvědomí, že se skutečně musí něco naučit, protože jenom výstřih a krátká sukně je daleko nedostanou. Možná tak do nejbližší čtyřkové hospody.
 
Kromě toho, zaměstnavatelé si snad konečně budou moci vybrat ne tu, která vypadá nejlépe, ale tu, která opravdu rozumí svému řemeslu. To je zejména důležité u barmanek. Spousta slečen je s koktejly neskutečně šikovná a mají znalosti whiskey a bourbonu že by o nich mohly napsat encyklopedii, ale protože si nepřipadají (nebo podle názoru svého okolí nejsou) dost hezké, skončí v kuchyni nebo jako uklízečky.
 
S celou věcí totiž souvisí i další věc. Dýška. Pokud dáte číšnici dýško jen proto, že je hezká, tak se nikdy nikam neposune. Naopak pokud bude vědět, že peníze navíc za dobře odvedenou práci, tak bude přemýšlet, jak se ještě dál zlepšovat. Jo, a nebude vám chtít vrazit facku pokaždé, když vás uvidí.