V rámci zdravého životního stylu a prevence nejrůznějších chorob je důležité sledovat, zda Vašemu organismu sedí aktuální způsob stravování, a to jak po otázce kvality, tak i po stránce kvantity. K hodnocení váhy a rozložení tuku v těle si sice můžeme pomoct zakoupením například chytré váhy, která nám může procenta tuku, vody a dalších tkání vypočíst na základě bioelektrické impedance, nebo právě skrze výše zmíněné ukazatele. Každý z nich má svá specifika, své opodstatnění, a také mínusy a úskalí, na která je potřeba dát pozor.
Pojem BMI, neboli Body Mass Index, už dnes není potřeba obšírněji vysvětlovat, poněvadž jej zná v podstatě každý, kdo se o životní styl alespoň trochu zajímá. Jelikož je k jeho výpočtu ale využívána pouze hmotnost a výška, pojí se s ním celá řada problémů. Nejzávažnějším asi je, že nebere v potaz složení těla, a to hlavně fakt, že svaly váží více než tuk. Pokud tedy budete sportovcem v plné formě, dost možná se dle BMI dozvíte, že jste silně obézní. Stejně tak může výsledky silně zkreslit i váha kostí. Naopak relativně dobrým pomocníkem je BMI při skutečné nadváze a monitoringu hubnutí v čase.
WHR, neboli waste-to-hip ratio, se, spíše než k posouzení váhy z hlediska obezity, používá k odhadu zdravotních rizik. Představuje poměr obvodu pasu a obvodu boků v centimetrech. Na základě výsledku můžeme odhadnout typ postavy z hlediska ukládání tuku, a to typ hrušky, vyrovnaný, centrální, a typ jablko. Hruška s jablkem stojí na opačných koncích pomyslné škály, a představují ukládání tukových zásob především na stehnech a hýždích (hruška), nebo v oblasti břicha a vnitřních orgánů (jablko). Právě postavy typu jablka mají zvýšené riziko vzniku kardiovaskulárních chorob, na které si musejí dát pozor.
Nevýhodou WHR je, že příliš nevypovídá o naší hmotnosti – jelikož se jedná o poměr, mohou mít stejné výsledky velmi štíhlý i obézní člověk, pokud mají podobný tvar postavy.