Bylo to roku 2017, kdy se mi ve vteřině přetočil život naruby. Během vteřiny se mi rozplynul velký sen. Moje životní pohádka. Najednou jsem nevěděla, co se životem, ve kterém je mě jen půl. Netušila jsem, co od života očekávám, co chci, co cítím, ani co prožívám. Probudila jsem se ze své vysněné pohádky tak rychle, že jsem se z toho nemohla vzpamatovat. A v tu chvíli mi to došlo. Je konec.

Opravdu je to konec?

Po měsíci hledání sama sebe, utěšování se, že se vše najednou zlepší a bude to jako dřív, jsem se rozhodla zásadně změnit svůj život. A tak jsem v lednu 2018 seděla v autobuse směrem do Belgie, kde jsem chtěla znovu začít. Tříměsíční studijní pobyt pro mě znamenal život bez rodičů, bez kamarádů, bez mého stereotypu, na který jsem byla 22 let zvyklá, což pro holku, která je závislá na lidech kolem sebe, nebylo zrovna nejlehčí. Ale především jsem začala nový život bez přemýšlení nad tím, co bude. Začala jsem žít přítomností, ze dne na den.

A to je ten nový začátek!

Je konec roku 2018 a já sedím na písečné pláži na Bali. Jak to? Protože jsem začala žít jiný sen. Našla jsem ve své duši a mysli spoustu nových cílů, kterých chci v životě dosáhnout, a jelikož ne všechny je možno dosáhnout v České Republice, musela jsem se vydat dál. Po třech měsících ve Vietnamu jsem si uvědomila, jak vlastně vypadá opravdové bohatství. A to já doopravdy mám.
Milující rodinu, opravdové přátele a hlavně zdraví. To je to nejdůležitější v našem životě, čeho bychom si měli především vážit.
Během tohoto roku jsem procestovala 7 států, studovala 3 měsíce v Belgii a 3 měsíce ve Vietnamu, poznala mnoho přátelských lidí, zažila nespočetně zážitků, a hlavně jsem začala žít od začátku. Už nejsem holka, která sedí zalezlá doma, dívá se na televizi a žije si ve svém stereotypu. A můžu říct, že se cítím o hodně lépe než dříve.

A tak si říkám, že každý konec je novým začátkem, a to si budu opakovat pokaždé, když něco hezkého skončí. Protože život ví, proč to tak píše. Nebojte se změny, každá přináší i to dobré. Po každé těžké cestě nás totiž čeká to hezké, na co vlastně celý život čekáme.